PC stávkuje moc se omlouvám:(

Věrný pes Hachiko

6. března 2015 v 14:02 | Ayame 打ち |  Japonsko
Větsina z nás zná příběh o věrném psovi ,který žil v Japonsku.
Bud ho znáte díky filmu s Richardem Geerem,Hachiko příběh psa anebo díky tomu,že jeho bronzová socha se nachází na nádražní stanici Shibuya v Tokiu.
Já osobně jsem viděla film,který mě naprosto uchvátil.Zanechal ve mě mnoho nepopsatelných pocitů a taky je pravda,že jsem neustále brečela jak želva.Řeknu vám,že i přes to, že jsem tento film viděla minimálně 10 krát a vždy vím co přijde,tak nemohu zadržet pláč.Myslím ,že mnohým z vás se tento film bude líbit.Ti,co ho také viděli,semnou určitě souhlasí.Teda doufám,že ano :)

Jinak se opět připravte na několika kilometrový článek :D
Ale nějak jsem se do toho zažrala a historie plemena mě také zaujala:)
Snad se vám Bude tento článek líbit,jako ty předchozí :)


Hachiko (ハチ公) se údajně narodil 10.listopadu 1923 a zemřel 8.března 1934.Hachiko byl z plemene Akita Inu.Narodil se v listopadu v městečku Odate a už v lednu si jej koupil profesor Eisabura Ueno a následně si ho odvezl do svého domu v tokijské čtvrti Shibuya.Hachiko si rychle zvykl na svého pána a brzy mezi nimi vznikl výjímečný vztah. Každé ráno ,když profesor vyrazil do práce,šel Hachiko s ním až na zastávku a potom se následně vrátil domů.A když se blížila šestá hodina večerní kdy se měl profesor vracet domů,Hachiko mu výdy vyrazil naproti , aby mohl svého pána přivítat.

Bohužel dne 21.května 1925 dostal profesor Ueno infarkt,na který bohužel zemřel.Tato tragická událost zasáhla všechny jeho blízké,ale podle všeho zasáhla nejvíce jeho psa.Po profesorově smrti se o Hachika starali příbuzní.Ten však od nich neustále utíkal a vracel se do svého starého domu.Když však zjistil ,že jeho milovaný pán se do domu nevrací,chodil každý večer čekat k zastávce,doufajíc,že se jeho pán konečně vrátí z práce.Jak čas letěl,roky plynuly.

V roce 1932 si lidé začali všímat Hachika,jen díky článku jenž vyšel v novinách.Stal se celonárodní celebritou a na jeho počest se začaly vyrábět figurky a pohlednice.Bohužel po takřka 10-ti letech nadšel i jeho čas.. a 8.března 1935 zemřel.Po smrti byl Hachiko vycpán a nyní je vystaven v Národním muzeu v Tokiu.Díky tomu,že jeho tělo bylo uchováno,mohli veterináři zjistit pravou příčinu smrti,což byla podle všech informací rakovina a značné začervení.Jeho věrnost dojímala obyvatele Japonska a proto byla na jeho počest vyrobena bronzová socha,která dodnes stojí na už jednou zmiňované nádražní stanici Shibuya v Tokiu.
Tento příběh byl 2 krát zfilmován.Poprvé v roce 1987 pod názvem Hachiko Monogotari,jenž natočil režisér Seijiro Koyama a tento film byl v Japonsku nominován na čtyři ceny akademie.Podruhé v roce 2009 pod názvem Hachiko:A dog´s Story.I tento film sklidil mnoho úspěchů.

Akita Inu(秋田犬)
Název Akita je odvozen od japonské prefektury Akita ,která se nachází na ostrově Honšú.Akita Inu v podstatě znamená Pes z Akity. Akita Inu je poměrně velký pes s klidnou a vyrovnanou povahou. Akity jsou inteligentní a učenlivé, jejich výchova si však žádá zkušeného chovatele.Akity jsou milí a příjemní společníci,také jsou velmi oddaní a věrní,což jsme zjistili už z příběhu.Milují děti, ke kterým se chová s citem a velmi jemně,také je chrání s celou jejich rodinou před nebezpečím,tady jde vidět že jsou to velice stateční psi.Bohužel mají Akity i pár negativ.U samcu se často objevuje dominantní chování vůči jinym psům,toto chovaní je pravděpodobně zachováno z dob ,kdy se tito psi zneuživali ke psím zápasům.Dále jsou Akity tvrdohlavé,takže když si něco usmyslí,tak s nimi nic nehne.Toto lze však odstranit důslednou výchovou,čímž není myšleno fyzické trestání.!!
Ten kdo si Aktu pořídí,v ní nalezne přítele a věrného partnera.Důležité je aby byl majitel s Akitou v úzkém kontaktu,protože když jsou sami tak trpí a když se začnou tito psi nudit,začnou se chovat jako neřízené střely:D
Historie:
Akita Inu patří k nejstarším plemenům psů na světě.Doklady o chovu lze vysledovat až do 15.století,ale podle kosterních nálezu lze říct ,že tu byli již z dob 5000 let před naším letopočtem. Jejich hlavním posláním bylo lovení velké zvěře, např. medvědů, jelenů či kanců, a ochrana rodiny a majetku. Psi byli dříve menší než dnešní akity, protože v drsných klimatických podmínkách s nedostatkem potravy by neměli šanci přežít.Akita má ve své domovině výsostné postavení. Z dávných dob se nám dochovaly sošky, znázorňující psa se zatočeným ocasem a vztyčenýma ušima. Sošky sloužily jako dary pro blízké.

Akita Inu je symbol štěstí, blaha a věrnosti, proto bylo pro každého velkou poctou, když dostal sochu psa.. Akity byly a jsou vysoce Nejčastejsi záznamy o Akitách chovaných ve vznešených rodech feudálního Japonska pocházející ze 17.Století.Během éry Ed o za vlády rodů Tokugawa a Taisho (1603-1925) začalo docházet k výběrovému chovu akit.Pátý Šogún(将軍,vojenský vládce) Tokugawa Tsunayoshi vydal v roce 1687 zákon,který přikazuje všem poddaným,aby byli ke všem psům milí a laskaví,protože se narodil ve znamení psa.Tsunayoshi také nařídíl ,aby se každý pes tituloval "o-inu sama", což znamená "pan pes".
Akita se také stal vynikajícím psím zápasníkem a především společníkem samurajů. Psi bojovali velmi často,což bylo důsledkem toho,že toto plemeno málem zcela vyhynulo. Poptávka po bojových psech byla uspokojována chovem kříženců psů Tosa inu s liniemi psů typu špice, které nebyly příliš ceněny. Psí populace začala kvalitativně upadat a kolem roku 1900 se typičtí jedinci vyskytovali pouze v okolí města Odate v prefektuře Akita. V roce 1908 byly psí zápasy v Japonsku zakázány. Starosta města Odate Shigei Izumi začal propagovat čistou linii původního japonského psa. Ten se stal základem dnešní Akity Inu. Předvedení páru psů císaři Taiso bylo začátkem cesty k nápravě.
V roce 1927 vznikl chovatelský klub Akita-inu Hozonkai v Odate (AKIHO). V roce 1931 bylo plemeno vyhlášeno za národní poklad a kulturní bohatství.

Ano ,už je konec!!! :D Tak zase příšte :)
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Michio Michio | Web | 6. března 2015 v 19:56 | Reagovat

Jako nadšený pejskař znám příběh velmi dobře a ráda jeho příklad používám, když mi někdo řekne, že má raději kočky, protože za svými páníčky nechodí jako ocásky :)
filmy jsem taky probrečela
jen škoda toho plemene...samozřejmě, že je pro Jap. typickým, ale zdá se mi, že film nabudil dost lidí k pořízení právě AI...je to pes, který potřebuje pevnou ruku a hlavně je to typický "pes jednoho pána", což je přímo v rozporu s českým "jé pejsek, pohladím si ho" ... takže škoda, že filmaři nedávají na začátek nějaké kynologické varování pro chvilkové nadšence...
jinak moc hezký článek

2 Aya Aya | Web | 7. března 2015 v 19:24 | Reagovat

Jelikož nejsem vůbec pejskař a nemám k psům příliš hluboký vztah, tak o Hachiko slyším úplně poprvé, ale článek to byl velice zajímavý a líbil se mi a jako rasa je to velmi krásný pes. c:

3 Nessa Nessa | Web | 8. března 2015 v 20:33 | Reagovat

Poznám tento príbeh, aj keď film som nevidela. Respektíve, videla som asi 50 minút, takže sa tam nič smutné v podstate ešte nestalo. Akity sú krásne plemená, no takého psa by som chovať nechcela kvôli tej povahe. Oni väčšinou s tými psami totiž vážne nevychádzajú..
Inak pekný článok :)

4 Ryunka Ryunka | E-mail | Web | 8. března 2015 v 20:47 | Reagovat

Film jsem nikdy neviděla, ale ten příběh znám. Nejsem sice nějaký pejskař, ale musím říct, že mě tenhle příběh dojal, vzal mě za srdce. Příběh o bezmezné věrnosti až do samotného konce...

Jinak - spřátelím moc ráda :)

5 Ayame Ayame | Web | 8. března 2015 v 21:16 | Reagovat

[1]: Je pravda že tento film nabudil mnoho lidí k pořízeni tohoto plemene :) Ale snad si o něm něco zjistili nebo je také možné že je odradila cena :D:D a jinak máš pravdu že filmaři mohli dát varování :) a děkuji

[2]: Já taky nejsem nijaký pejskař :D já jsem spíše přes ty kočky :D a proto jsem byla ráda za ten film :) že jsem vubec mohla zjistit že hachiko existoval :)

[3]: Jestli si film nevidela tak ti ho doporučuju :) jinak jejich agresivni povaha vuči jinym psum je na prd :/ ikdyž od babi čivava tež vyjíždí po každem psovi :D:D:

[4]: Taky nejsem pejskař :) ale jeho loajalita mě zasáhla :) Jinak jsem ráda :) jdu si te zapsat :)

6 Baka Kamaru xD Baka Kamaru xD | E-mail | Web | 8. března 2015 v 23:46 | Reagovat

O tomhle jsem už něco slyšela xDDD Nezajímám se o psi a celkově o zvířata, protože se jich neuvěřitelně bojím a nechci s nima mít něco společného xDDD ... Ale tenhle příběh se mi vždycky líbil, a když jsem ho slyšela poprvé, tak mě i trochu rozbrečel TT3TT

Filmy jsem neviděla, ale radši ani nechcu, protože by pak v nejbližším obchodě zaznamelanli vysoký pokles kapesníků na skladu xDDDDD

Článek je to opravdu hezký, jsem ráda, že jsem se o tomhle plemenu psa dozvěděla něco nového a zajímavého, Arigato!! :3

7 Saki Saki | E-mail | Web | 10. března 2015 v 18:13 | Reagovat

Musím priznať, že podobne ako niektorí tu som film nevidela, ale po tomto článku som naň docela zvedavá; mám rada podobné filmy c: Ale inak ozaj pekný článok, páči sa mi, že si sem rozviedla i plemeno a jeho históriu ^^

8 shitsujidesukara shitsujidesukara | E-mail | Web | 11. března 2015 v 18:50 | Reagovat

Zaujímavý príbeh. Keď som si pred rokom chcel zaobstarať psíka , premýšľal som nad Akita Inu .. ale do bytu mi rpišiel moc veľký a  nakoniec som našiel môjho terajšieho havčáka..
O tom pribehu som nikdy nepočul  až teraz .. aj napriek tomu , že som si všimol túto sochu na viacerých fotografiách z Tokijskej vlakovej stanice Shibuja ...  takže dakujem za informácie :-)
PS : Inak spriatelím sa rád

9 Ayame Ayame | Web | 11. března 2015 v 19:04 | Reagovat

[8]: Menší pes než Akita inu je Shiba inu ten by se ti už do bytu vlezl :D :) Jinak děkuji

10 Batty Amnesia Batty Amnesia | E-mail | Web | 11. dubna 2015 v 13:37 | Reagovat

Úprimne... článok som vôbec nečítala lebo by som sa určite rozrevala zase. Je to veľmi dojemné, filmy aj kniha, pri tej som tiež smoklila keď som to čítala... jednoducho všeobecne celý príbeh.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Reklama zdarma, zvýšení návštěvnosti